Sklepy

Vstupní chodba knížete Metternicha

Zde je ukázka funkčního potrubí na víno, možná se vám zdá špinavé, ale před každým použitím a po každém se samozřejmě sanituje, protože si nemůžeme dovolit mít díky špatné hygieně jakýkoliv problém.

Chodba se jmenuje dle knížete Metternicha, který byl jako svědek zde na bzeneckém zámku na svatbě Hesensko-kasselského kurfiřta Wilhelma II s Emílií. Tento panovník začal dávat dohromady zpustošené Bzenecké panství v 18. století.

Pruskovský sál

Nese jméno jednoho z rodů, který vlastnil zámek v letech 1588 – 1769. Díky jejich činnosti byl vytvořen Urbář panství Bzeneckého obsahující důležitá historická fakta nejen o vinařství na Bzenecku. Zámek byl přestavěn za jejich vlády nejprve do renesanční a poté do barokní podoby. Zde máme ukázku barrique sudů, které mají objem 225 l, jsou z dubového dřeva a liší se dle stupně vypálení. Naše společnosti vína v barrique sudech dělají, ale neuvádí to na etiketách – malá kapacita.

Archivní sklep a studna Jiřího z Kravař

Tato studna je nově zbudována kvůli mikroklimatu, kdy je zajištěna optimální vlhkost vzduchu pro archivaci vín. Jiří z Kravař byl majitel bzeneckého panství na konci 15. století. Archiv obsahuje vína všech společností, která získala medaile na národních nebo mezinárodních soutěžích, a nebo vína jedinečných ročníků, která je potřeba zachovat i do dalších let.

Zastavení v rotundě Jana Nepomuckého

Zde budou zbudovány soukromé kóje, majitelé si zde budou moci v optimálních podmínkách uložit svá vína a pozvat přátele sem do příjemného prostředí k degustaci. Rotunda se jmenuje po Janu Nepomuckém – jeho socha se nachází na našich BIO vinicích v nedalekých Hýslech a vinařství U Dvou lip jej má v logu.

Zámecký sál

Nyní se nacházíme v největším a nejvýše položeném sklepě, který sloužil jako desátkový sklep, vstup je sem i přímo ze zámku.
V současnosti zde můžete vidět velké sudy – bylo jich tu víc, ale nepoužívaly se, bohužel tedy došlo u většiny z nich k zchátrání. Ty co tu jsou, tak jsou repasovány za pomoci bednářů z Prazdroje, toto řemeslo již pomalu zaniká a téměř nikdo již neumí sudy opravit. Vnitřek sudů se vypařuje horkou párou, poté se na plní vodou kvůli zatažení a nakonec „obyčejnějším“ vínem na zavínění. Máme v plánu sudy na výrobu vín nadále používat. Zde si můžete také prohlédnout fotografie a texty pojednávající o historii zámku.

Rotunda Adolfa Heyduka a průchod do sektárenského sklepa

Z této rotundy pokračuje dále sektárenský sklep, který je nejdelší na Bzenecku – cca 300 m, momentálně je před rekonstrukcí.
Zde v rotundě je ukázka výroby sektů klasickou metodou sekundárního kvašení v láhvích. Do láhví se naplní víno a dodají se kvasinky a cukry pro jejich výživu. Láhve se uzavřou korunkovým uzávěrem a 9 měsíců leží ve sklepě, kdy v nich probíhá sekundární fermentace – tedy přeměna cukru na alkohol a CO2 pomocí kvasinek. V láhvích tak vzniká poměrně velký tlak – až 6 atmosfér. Poté jsou láhve umístěny do těchto stojanů a to z důvodu setřesení kalů do hrdla láhve, což se dělá ručně. Po stanovené době se provádí degorsáž – odstřelení zmražených kalů. Láhev je poté doplněna dosážním roztokem tak, aby se upravil výsledný obsah cukrů – brut, extra dry apod. Uzavře se klasickým hřibovým korkovým uzávěrem a opatří kovovou agrafou. Právě Bzenec bylo první město v ČR, kde se začal vyrábět sekt, a to v roce 1876. Protože zdejší vinaři v tom opravdu byli mistři, již za 3 roky získali Velkou zlatou medaile v Tolousse za bzenecké šumivé víno. Rotunda nese jméno Adolfa Heyduka, českého literáta, který miloval Bzenecké víno, obzvláště Lipku.

Sklep hraběnky Amelie z Reichenbachu

Je to nejmenší, ale nejhezčí sál, kde jsou vystaveny čtyři vyřezávané sudy, které vyrobil v 90. letech místní zaměstnanec František Budař.
- 1. sud vlevo – cesta životem mladého páru, alegorie pekla a nebe, Hradčany, Bzenecký zámek a lípa, Havel
1. sud vpravo – Janíček – na motivy lidových písní ze Slovácka, kde Janíček je častým hrdinou
2. sud vpravo – Milostné motivy – „Slovácká kámasútra“
2. sud vlevo – Osud – významné okamžiky z dějin Českého národa – kníže Václav přinesl vinnou révu a sám se podílel na vysazování a výrobě vína, Karel IV. – burgundské odrůdy, Jan Ámos Komenský, Cyril a Metoděj, příchod Praotce Čecha na Říp, T.G.M., Jan Pavel II. na Velehradě

Kaple Wilhelma Otty z Reichenbachu-Lessonitz

Zde bude umístěna plastika stavitele zámku v současné novogotické podobě. Jeho osud je tragický, za přestavbu byly stanoveny tak vysoké náklady, že po zjištění ceny raději odešel dobrovolně z tohoto světa.

Chodba Františka Schwarzmanna – u malých sudů

F. Schwarzman byl ředitel velkostatku na panství ve Bzenci na konci 19. století, byl velice pokrokový. Má obrovskou zásluhu v šlechtění podnoží odolných vůči révokazu, dále ve výrobě špičkového šumivého vína, a také v pěstování révy ve sklenících. Opět zde vidíte betonové velkokapacitní tanky – bývalý pracovníci vůbec netušili, že jsou tady tak pěkné klenby.

Hessenský sál – degustační místnost

I toto je původní sklep s klenbou podepřenou pilíři, byl propojen do dalších sklepů i na židovský hřbitov, nyní je vše již zasypáno.
V současné době je používán jako reprezentativní degustační místnost ZVB. Je možné tuto místnost pronajmout pro pořádání nejrůznějších oslav či firemních akcí.