Rozhovor s MVDr. Jiřím Kaprálkem

Profesní dráha Jiřího Kaprálka je spojena náhodou, odvahy i postupně formovanou vize. Majitel skupiny WINE INVEST, pod kterou spadá Zámecké vinařství Bzenec a VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, se v rozhovoru vrací k době po roce 1989, kdy opustil veterinární medicínu, vstoupil do podnikání a postupně se stal jedním z výrazných matadorů tuzemského vinařství. Ohlédneme se za dvěma dekádami proměn českého trhu. Dozvíte se, jak se z manažera stává vizionář, který formuje rukopis moderního vinařství, a proč je pro něj kvalita víc než jen marketingové heslo. A nechybí ani postřehy o současné proměně trhu ve smyslu posunu spotřebitelských preferencí. Jiří Kaprálek zcela jistě patří k osobnostem, které mají k aktuálnímu vývoji tuzemského vinařství mnoho nesmírně zajímavých podnětů…

Pane Kaprálku, vaše profesní kořeny sahají k veterině, ale život vás nakonec posunul do světa vína. Co bylo tím hlavním impulsem a jaký je váš osobní vztah k vínu dnes?

Nebylo to tak přímočaré, jak se zdá. Veterina byla mým snem a práce mě naplňovala, ale doba po sametové revoluci přinesla neuvěřitelnou vlnu možností. V mém případě šlo o souhru impulsů, šťastných náhod a setkání s inspirativními lidmi. Změna politického klimatu a privatizace mi otevřely dveře k podnikání a jedna z cest mě dovedla právě k vínu. Přiznám se, že tehdy to byl odvážný krok do neznáma – víno jsem skoro nepil a o jeho výrobě věděl jen z doslechu. O to fascinující ale následná cesta za poznáním byla. 

Pocházíte z regionu, který dnes za vinařský nepovažujeme. Stál za vaším rozhodnutím vstoupit do tohoto oboru patriotismus, nebo šlo o racionální reakci na tehdejší dobu?

Patriotismus v tom tehdy nehrál hlavní roli, spíše racionální úvaha a chuť přijmout novou výzvu. Byla to doba, která přála odvaze začínat věci od nuly. Zásadní roli ale sehrál jeden paradox: vycestoval jsem do Itálie vybírat technologie pro chov drůbeže, ale kromě strojů mě naprosto okouzlil tamní životní styl, vztah k půdě a kultura pití vína.

VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV pravidelně získává ocenění na prestižních soutěžích, například ve vinařské soutěži Vinař roku je již trojnásobným vítězem.

S jakou vizí jste do procesu privatizace vinařských závodů vstupoval a nakolik se tehdejší plány potkaly s realitou?

Má původní vize nebyla primárně vinařská, ale obchodně-ekonomická. Postupně se ale měnila legislativa, trh i naše vlastní uvažování. Začalo mi být jasné, že pokud se chceme kvalitativně posunout, musíme jít „na jih“ a mít vlastní vinice, abychom měli proces pod kontrolou od hroznu až po lahev.

Zlomovým momentem bylo rozhodnutí vsadit na vinařskou filozofii Bořka Svobody, kterého jsem jmenoval ředitelem. Právě on vtiskl našim vínům současnou tvář. Dalším milníkem byl rok 2000, kdy jsem se rozhodl reinvestovat kapitál z prodeje jiné své firmy právě do rozvoje Zámeckého vinařství Bzenec a následné akvizice Mikrosvínu Mikulov. Motivovala nás i konkurence – mnozí nás jako „ty Ostraváky“ předem odepisovali, což byla ta nejlepší hnací síla dokázat jim opak.

Vaše vinařství jsou dnes v oboru pojmem. Jaký je váš recept na tyto úspěchy?

Žádný univerzální recept neexistuje. Pokud bych měl definovat, co za námi stojí, pak je to cílevědomá a zodpovědná práce lidí, kteří věří v to, co dělají. Úspěch se dostaví, až když se sejde několik faktorů: skvělý lídr, tým odborníků, vynikající tratě a odpovídající zázemí. Právě takto jsme budovali ZVB i Mikrosvín. Naším cílem nebylo vyhrát jednou náhodou, ale dosahovat špičkové kvality trvale.

S jakým konkrétním produktem se vám poprvé podařilo na trhu skutečně prorazit?

Začínali jsme s tradicí – tehdy populárním Ostravským kahanem. Skutečný obchodní zlom však přišel s řadou Cellarium Bisencii, v té době ještě pod názvem Archiepiscopus Cellarium. Byl to novátorský krok – vsadili jsme na výraznou barevnou odlišenost etiket podle odrůd, což zákazníkům usnadnilo orientaci. V kategorii přívlastkových vín pak prorazila řada Herbarium Moravicum, kde jsme vsadili na maximální typičnost odrůd. A nesmím zapomenout na naši vlajkovou loď – řadu EGO, která nám přinesla historicky prvního absolutního Šampiona Salonu vín ČR.

Mikrosvín Mikulov je legendou sám o sobě. Kdo stál za nápadem začlenit ho do vaší skupiny a jakou roli u vás hraje dnes?

Akvizice Mikrosvínu byla logickým vyústěním rozhodnutí vybudovat si silnou základnu vlastních vinic. Prvotní impuls přišel od Bořka Svobody, který mě upozornil na možnost získání špičkových tratí. Nakonec jsme museli koupit celou společnost a projít si náročnou restrukturalizací a mnohaletým procesem komplexních pozemkových úprav. Vinařskou část jsme začlenili do naší skupiny WINE INVEST, zatímco zemědělská část pod názvem MIKROS BIO funguje samostatně dodnes. Mikrosvín je pro nás symbolem sepětí s Mikulovskem a vlajkovou lodí prémiové kvality.

MVDr. Jiří Kaprálek společně s Ing. Bořkem Svobodou při pravidelné kontrole vinic.

Obhospodařujete úctyhodných 540 hektarů vinic. Nakolik je pro vás důležitá surovina z vlastních zdrojů?

Cílem je 80% soběstačnost. Vlastní vinice jsou pro nás zárukou kontroly nad kvalitou. Naše motto „Víno se rodí ve vinici“ mluví za vše. Péče o takový rozsah je ale běh na dlouhou trať s vysokým rizikem. Čelíme výzvám od zdravotního stavu révy až po kritický nedostatek kvalifikovaných lidí. K tomu musíme přičíst klimatické změny, které nás nutí přehodnocovat skladbu odrůd. Je to živý organismus, který vyžaduje nasazení 365 dní v roce.

Jak vnímáte svou roli majitele jako garanta kvality a jakou váhu přikládáte udržitelnosti?

Při našem rozsahu je to hlavně o osobním vkladu do strategie. Snažím se nelpět pouze na ekonomických ukazatelích, ale vnímat vinařství v širším kontextu. Mou rolí je najít rovnováhu mezi mými vizemi a realitou managementu. Při rozhodování se opírám o fakta, ale i o svou životní filozofii PSNT: Pokora, Skromnost, Naslouchání a Trpělivost. Vztah ke krajině pak řešíme integrovanou produkcí s respektem k přírodě. Mým cílem je nebýt technokratem a půdě neškodit.

Sledoval jste, jak se český vinařský trh mění. Jakým směrem se bude moravské víno ubírat dál?

Jeden můj respektovaný kolega říkal: „Pít se pilo a pít se bude dál.“ Otázkou je jen kolik. Kvalitní moravské víno si své milovníky zachová i v horších dobách, protože je součástí našeho společenského života. Dnes vidíme, že nastupující generace hledá lehčí formy vína a osvěžující vinné nápoje. Tuto změnu nesmíme ignorovat a musíme ji podchytit obchodně i výrobně, aby moravské víno zůstalo moravským vínem i v tradiční podobě. Zároveň mě velmi mrzí, že si mnohdy více vážíme zahraniční etikety než domácí kvality. Česká a moravská vinařství dnes dokážou produkovat vína, která obstojí i v mezinárodní konkurenci. A stejně jako jsme ochotni zaplatit za kvalitní víno z Francie, Itálie nebo Rakouska, měli bychom se naučit ocenit i špičková vína domácích vinařů.

Zvažujete vstup do segmentu nízkoalkoholických či dealkoholizovaných vín?

Soustavně tyto globální trendy sledujeme. Naší prioritou zůstává tradiční podoba moravské suroviny, ale máme ambici oslovovat i mladší generaci, která vyžaduje lehkost a moderní pojetí obalu. Nechceme dělat kompromisy v kvalitě, ale segment nízkoalkoholických vín rozhodně nepouštíme ze zřetele.

Hodně cestujete. Který vinařský region vás svou filozofií oslovil nejvíce?

Srdcem mé inspirace je jednoznačně Itálie a rodina Antinori. Jejich schopnost spojit staletou tradici s vizionářským přístupem a moderní architekturou je pro mě vzorem. Fascinuje mě ale i Nový svět – v Kalifornii vinařství Hall pro svou preciznost a na Novém Zélandu jejich čistota a různorodost přírody.

Do chodu firmy je zapojena i vaše manželka. Jaká je její role v podniku?

Moje manželka má významnou roli – má na starosti právní agendu a zastupuje rodinu v dozorčí radě, což do firmy vnáší řád. Pokud byste se jí ale zeptali na její vizi, tak už „včera“ by v Dolních Dunajovicích stála její léta vytoužená podoba vinařství. Je motorem, který nás tlačí k rozvoji areálů, a také propagátorkou vzdělávání a odborných cest. Věří, že bez srovnávání se se světem se nikam neposuneme.

Mgr. Gabriela Kaprálková má ve skupině WINE INVEST na starosti především právní agendu.

Aktuálně probíhá rekonstrukce zámku v Bzenci. Na co se mohou fanoušci ZVB těšit?

Rekonstrukce zámku je skvělá zpráva, celý prostor získá důstojnou tvář. Co se týče našich plánů, chceme v bzeneckém areálu rozšířit prostory pro sudové zrání a vybudovat reprezentativní degustační zázemí s prodejnou. Aktuálně sice narážíme na rozdílné pohledy s místní samosprávou, což realizaci zdržuje, ale věřím, že najdeme společnou řeč.

Jaké jsou vaše další strategické cíle?

Chceme co nejdříve rozšířit reprezentativní prostory v Dolních Dunajovicích, i když nyní postupujeme s větší obezřetností vzhledem k makroekonomické situaci. Z pohledu celého oboru by nám pomohlo dotažení apelačního systému a jasné ekonomické jistoty ze strany státu, zejména co se týče nulové spotřební daně na tichá vína. Musíme zůstat konkurenceschopní vůči okolním zemím, abychom udrželi vysokou úroveň našich vín bez kompromisů.

Zámecké vinařství Bzenec a VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV obsadily v soutěži Prague Wine Trophy 2026 první, respektive třetí místo v kategorii domácích vinařství.

Publikováno: Wine & Degustation 5/2026

Sdílet na FB