Sklepy

Historie sklepů Zámeckého vinařství Bzenec

Historie zámeckých budov

Dnešní podoba zámku a sklepů je v pořadí již pátou stavbou postavenou na tomto místě. Jako první zde stál původní obranný hrad postavený ve druhé polovině 12. století Přemyslovci. Díky němu bylo město (tehdy tržní osada) povýšeno na královské město a hrad. Hrad byl v roce 1423 rozbořen a vypálen Janem Žižkou z Trocnova.

V roce 1450 na stejném místě vybudoval Jiří z Kravař tvrz, která vydržela ovšem jen do roku 1600, kdy byla zbourána a nahrazena zámkem ve slohu renesance.

Za majitele hraběte Erdmana Proskovského se v roce 1703 nechaly stráně okolo starého hradu znovu osázet vinnou révou. Také starý zámek čekaly velké změny. Hrabě naznal stavbu v tehdejší době nemoderní a ponurou a nechal ji zbourat. V letech 1709 – 1710 dal postavit zámek nový, v barokním slohu. Zdálo by se, že už je to podoba zámku, která se udrží do dnešních časů, ale opak je pravdou. V roce 1855 byl barokní zámek opět zbourán a Vilém z Reichenbachu – Lesonic nechal vystavět zámek ve slohu novoanglické – romantické gotiky po vzoru zámku Windsor.

Díky odporu českého národa k německé šlechtě, byla stavba zámku z mnoha stran velmi vážně narušena a to nakonec dovedlo hraběte Viléma až k sebevraždě. Dvěma nejvážnějšími narušeními bylo postavení zámku obráceně o sto osmdesát stupňů a špatné základy věže. Věž stála před vchodem do zámku a protože se povážlivě nakláněla, musela se o osm let později rozebrat . Od roku 1862 se podoba zámku nezměnila a stojí nezměněná do dnešních dnů.

 Od roku 1923 je zámek neobydlen a byl pronajat a později prodán vinařskému družstvu Bzenec. Od té doby je sídlem vinařů.

 Historie vinařství v zámeckých sklepích

Historie vinařství ve Bzenci sahá až do dob římského osídlení. A jako původce byl nepřímo označen císař Markus Aurelius Probus. Písemné dokumenty o vinařství ve Bzenci se datují od 11. století. V listině kláštera na Hradisku u Olomouce z roku 1078 se mluví o vinařích ze Bzence.

Velkého rozmachu dosáhlo vinařství ve Bzenci v 18. století. V roce 1891 kdy bylo spousta vinic zničeno révokazem, dosahovalo velmi dobrých výsledků pouze zámecké vinařství Bzenec. Bylo to bezpochyby díky tehdejšímu řediteli panu Františku Schwarzmannovi, který vytvořil podnož pro révu vinnou, odolnou proti révokazu šlechtěním z divoké americké révy.

Pod zámkem byly v roce 1855 prodlouženy a upraveny rozsáhlé vinné sklepy, ve kterých dosahuje výška klenby až devíti metrů. Vybavení sklepa čítalo více než 100 dřevěných sudů z dílen místních bednářů, které zde sloužily dlouhá desetiletí až do roku 1956.

V roce 1875 byla na zámku založena výroba šumivých vín klasickou metodou, kterou údajně prozradil bzeneckým vinařům uprchlý francouzský šlechtic jako pomstu francouzskému králi.  Nejslavnější bzenecká šumivá vína Monopol, Carte noir, Carte blanch, Nanparoil, Cabinet, se s úspěchem účastnily prestižních světových výstav v Toulouse, Madridu, Bruselu, Paříži a Vídni.

Od roku 1918 bylo Zámecké vinařství v útlumu, stalo se členem Vinařského družstva Bzenec. Úkolem družstva bylo hájit dobrou pověst a napomáhat dobrému odbytu domácích přírodních vín. Výroba šumivých vín se za trvání družstva zastavila.

Zvláštní pozornost byla věnována prodeji vín ve vlastních vinárnách, kde byla prezentována pouze nejkvalitnější bzenecká vína. Družstvo nabízelo dokonce vinařské výlety do neznáma. Zákazníky naložila v Brně nebo v jiném větším městě do autobusu a odvezlo je do své největší sklepní vinárny do Přímětic, kam mohl celý autobus zajet přímo do obrovských vinných sklepů a lidé neměly tušení kde jsou. Po noci, kdy se milovníci vína bavili při pití výborného bzeneckého, je autobus opět naložil a odvezl z útrob sklepů domů. Nikdo z přítomných ani netušil, kde strávil tak příjemný večer.

Od roku 1938 družstvo již plně využívalo sklepních prostor bzeneckého zámku a  přilehlých prostor, včetně dlouhých chodeb sektárny. V roce 1956  započala postupná obnova vybavení sklepa počínaje dřevěnými sudy a konče vybavením pro zpracování hroznů. Velikost nových sudů se pohybovala od 853 litrů až po 11 000 litrů.

Zadní část sklepa, kde jsou umístěny největší monumenty tehdejší slávy vinařství, zdobí čtyři mohutné sudy, na nichž jsou místním lidovým umělcem ztvárněny čtyři nadčasové obrazy, které jsou vyřezány do čel dubových sudů.

V roce 1958 byla obnovena výroba šumivých vín ve Bzenci. Tato vína navázala na technologii předválečné výroby a opět začala sbírat ocenění na světových výstavách. Nevýznamnější byly výstavy v Tbilisi, Vídni a Lublani. Nejvíce ocenění sbíralo šumivé víno s názvem Elita sekt.

1. ledna 1969 se vinařské družstvo stává součástí Moravských vinařských závodů Mikulov. 1. března 1991 se tyto závody stávají samostatnými jako Moravské vinařské závody Bzenec a jsou zahrnuty do kupónové privatizace. Od 1.května se firma stává akciovou společností s názvem VÍNO BZENEC a.s., která fungovala až do roku 2002. V období mezi roky 2002 a 2006 patřilo vinařství pod Vinium  Velké Pavlovice. Během těchto čtyř let byla opět přerušena výroba šumivých vín a vín klasické bzenecké výroby. Ale pouze čtyři roky vydrželo toto spojení a v roce 2006 došlo ke skutečné renesanci zámeckého vinařství.

28. 11. 2006 vzniká novodobá historie Moravských vinařských závodů Bzenec. Byl změněn celý interiér výrobních hal, byla inovována veškerá technologie výroby od příjmu hroznů až po lahvovací linku a v roce 2007 proběhlo první vinobraní v moderních podmínkách. V posledních letech se intenzivně pracuje na zpřístupnění původních zámeckých sklepů. Probíhá velmi náročné repasování 60 let starých dřevěných sudů a renovace více jak 120 let starých chodeb.

Zámecké sklepy budou též dovybaveny novými sudy speciálně vyrobenými tak, aby elegantně doplňovaly  řady původního osazení. Kapacita sklepů je v současnosti cca 4,6 mil. l v novém provozu a 1,2 mil. l v původních zámeckých sklepích.

Od 1.1. 2010 nese vinařství staronový název „Zámecké vinařství Bzenec“.